Pokud bude konsolidační vládní balíček schválen v té podobě, jak je nyní navržen pro třetí čtení v Poslanecké sněmovně PČR, zvýší náklady na bydlení zhruba o 2 tisíce korun ročně. Vyplývá to z analýzy Asociace nájemního bydlení, která modelový příklad připravila pro průměrný byt v ČR vytápěný centrálním zdrojem tepla o rozloze 60 m2.
Růst nákladů na bydlení přinese především zvýšení DPH u centrálního tepla a vodného a stočného z 10 % na 12 %, zvýšení sazby DPH u úklidových služeb vztahujících se na úklid společných prostor z 10 % na 21 % a zvýšení DPH u svozu komunálního odpadu z 15 % na 21 %. Ke změně DPH se přidá ještě vyšší daň z nemovitosti, kterou většina pronajímatelů promítne do výše nájemného.
„Vycházeli jsme z předpokladu, že inflace cenu tepla a teplé vody z CZT a další položky zvedne pro rok 2024 zhruba o 10 %. Při použití této metodiky nám vyšlo, že konsolidační balíček zvýší náklady na bydlení v průměrném bytě o rozloze zhruba 60 metrů čtverečních minimálně o 1500 korun ročně, ve větších městech se bude tato suma pohybovat spíše kolem 2.000 korun ročně. V Praze bude růst nákladů na bydlení nejvyšší a v některých městských částech se může pohybovat i kolem 2.500 korun,” říká člen prezidia Asociace nájemního bydlení a generální ředitel společnosti Heimstaden Jan Rafaj.
V modelovém příkladu je započítán i poplatek za svoz tuhého komunálního odpadu (TKO), jenž je v každém z měst jiný. Částka za svoz komunálního odpadu je průměrem z 21 krajských a velkých okresních měst Česka, i proto je téměř jisté, že například Pražané sáhnou do peněženek ještě hlouběji. Stejně tak hodně variabilní bude zvýšení daně z nemovitosti, která vzroste přibližně 1,8x. Podle příkladu uvedeného v samotném návrhu konsolidačního balíčku to bude třeba v Brně zhruba o 600 Kč ročně víc a v Praze o 800 Kč víc. V menších městech bude ale zvýšení daně z nemovitosti nižší.
Modelový příklad navýšení cen vztahující se na průměrný byt o rozloze 60 metrů čtverečních v krajském městě:
„Zvýšení nákladů na bydlení se bude pohybovat mezi 150 – 200 korunami měsíčně a to není pro řadu obyvatel naší země málo. Z odborného pohledu se zvyšováním DPH, které se promítne do zvýšení nákladů na bydlení, nesouhlasíme. Podíváme-li se po Evropě, moc podobných příkladů nenajdeme. Na druhou stranu je férové říci, že DPH zase klesá třeba u potravin, takže je dost dobře možné, že z hlediska spotřebního koše domácností bude saldo vyrovnané. Také daň z nemovitosti mělo Česko nízkou a její růst je očekávaným a pochopitelným krokem. Každopádně nás mrzí, že se vláda v případě bydlení nebavila s odbornou veřejností před návrhem balíčku. Velmi pravděpodobně bychom našli vhodnější řešení,” vysvětluje Jan Rafaj. Asociace nájemního bydlení naopak vítá, že se DPH snižuje u stavebních prací u bytů do 120 m2 z 15 % na 12 %. Podle developerů by tak mohla klesnout cena průměrně velkého pražského bytu až o 250 tisíc korun. „Zatím ještě neznáme podrobnost navrhované úpravy. Věříme však, že tento moment bude fungovat jako růstový impuls pro výstavbu rezidenčního bydlení. Přesto samozřejmě trváme na tom, že jediná cesta z krize bydlení vede přes rychlejší povolování staveb,” říká viceprezident Asociace nájemního bydlení a ředitel projektů Dům Radost a Living apartments Tomáš Kašpar.
Konsolidační balíček má podle vlády kabinetu Petra Fialy (ODS) zlepšit stav státního rozpočtu. V roce 2024 by mělo dojít ke snížení schodku o 97 miliard korun, do roku 2025 pak celkem o 150 miliard korun. Ve druhém čtení bylo k předloze vzneseno osm desítek návrhů úprav. Na půdě Poslanecké sněmovny jej budou poslanci ve třetím čtení projednávat od pátku 22. září.