Napsali o nás: E15
Uzavírání nájemních smluv na pouhý rok nezůstalo výsadou majitelů činžovních domů, kteří už léta lamentují nad českým právním řádem, jenž jim téměř neumožňuje dostat z bytu problémového nájemníka či neplatiče. Obavy z černých pasažérů v bytových domech převzali také institucionální investoři, kteří v posledních letech začínají vstupovat na tuzemský trh nájemního bydlení. Velcí pronajímatelé proto nyní společně navrhují zásadní právní změny.
Ředitel společnosti Central Europe Holding, která dlouhodobě působí v oblasti nájemního bydlení, Jiří Pácal vidí v tuzemském právu i jeden z důvodů, proč řada investičních bytů zůstává prázdná.
„Je nezbytné, aby se vyvážilo právní postavení nájemce a pronajímatele, zatím převažuje ochrana nájemníků. Zbytečně chrání hlavně ty, kteří pravidla a smlouvy porušují. Pronajímatel si dobrého nájemníka považuje. To by uvolnilo část neobsazených bytů,“ vysvětlil Pácal na Stavebním fóru.
Vystěhovat neplatiče trvá nejméně rok
„Hlavním důvodem, proč pronajímatelé nadále drží koncept jednoletých nájemních smluv, je legislativa, kvůli níž je velký problém zbavit se neplatiče. V České republice trvá rok i déle, než ho vystěhujete,“ konstatuje generální ředitel firmy Heimstaden Jan Rafaj.
„Ve Skandinávii, kde má Heimstaden kořeny, se celý proces vystěhování koná mimosoudně. Zabývají se tím například různé městské rady pro bydlení. Rychlejší postup vůči neplatičům by nájemní vztah prodloužil. Protože i pro pronajímatele je každoroční obnova smluv obrovská zátěž. Představte si, že v Heimstadenu máme 43 tisíc smluv,“ popisuje manažer Rafaj, jehož firma má hlavní portfolio bytů na Ostravsku a v Moravskoslezském kraji.
Pronajímatelé si přejí zavést výpověď bez udání důvodu
Asociace nájemního bydlení si nyní nechala od advokátní kanceláře Havel & Partners zpracovat studii a z ní plynoucí návrhy. Hlavní změnou by bylo zavedení výpovědi z nájemní smlouvy na dobu neurčitou i bez udání důvodu.
Právě tato chybějící možnost vede podle zástupců asociace k obavám pronajímatelů a k uzavírání pouze ročních smluv, čímž se nemožnost výpovědi obchází. Ochranu nájemníka by podle návrhu zajišťovala dvanáctiměsíční výpovědní lhůta pro nalezení nového bydlení.
Kvůli neplatičům a dalším osobám, jejichž nájem skončil, a přesto se odmítají vystěhovat, je podle asociace potřeba urychlit výkon rozhodnutí tak, aby se byt dostal rychleji zpátky do nabídky.
„Nutná by byla změna notářského řádu. Ta by spočívala v zakotvení možnosti nájemce a pronajímatele dohodnout se formou notářského zápisu na tom, že v případě skončení nájmu bude byt vyklizen v dohodnuté lhůtě i bez soudního řízení,“ navrhuje Asocia ce nájemního bydlení.
Novelizace občanského soudního řádu by pak stanovila lhůty pro řízení o neplatnosti výpovědi a vyklizení bytu. Pokud by soud považoval důkazy za dostatečné, vydal by rozkaz k vyklizení nemovitosti do patnácti dnů od podání žaloby, podobně jako je tomu u platebního rozkazu.
Vzhůru na ministerstva
Pro zrychlení řízení a uvolnění kapacit soudů by mělo být možné, aby o oprávněnosti výpovědi z nájmu, respektive o vyklizení bytu rozhodoval speciální správní orgán či rozhodčí soud. Tato možnost by ale musela být zakotvena ve zvláštním zákoně. Asociace nájemního bydlení teď pověřila právníky kanceláře Havel & Partners, aby návrhy připravili do paragrafovaného znění tak, aby o nich mohla už v příštím roce jednat s příslušnými ministerstvy i s oborovými zástupci nájemníků.