Napsali o nás: Idnes.cz
Údaje o své spotřebě tepla a teplé vody budou uživatelé bytů dostávat každý měsíc. Informační povinnost zavádí vládní novela, kterou již podepsal prezident Miloš Zeman. Kdo všechno bude informace o spotřebě dostávat? A kolik bude samotná služba stát? Redakce iDNES.cz přináší otázky a odpovědi na nejdůležitější problémy.
Všichni, kteří odebírají centrálně připravované teplo a teplou vodu, budou podle novely zákona pravidelně informováni od roku 2024.
Poskytování údajů o spotřebě vychází z evropských předpisů. Jeho cílem je podle zdůvodnění posílení práva příjemců centrálně připravovaného tepla a teplé vody na přesné, spolehlivé a včasné informace o spotřebě.
Budou o spotřebě tepla a teplé vody od roku 2024 informovány všechny domácnosti?
Ne. Každoměsíční informace o spotřebě budou dostávat pouze uživatelé bytů, které mají instalována dálkově odečitatelná měřidla. V novele zákona je upřesněno, že dálkovým měřidlem se rozumí takové měřidlo, které samo nebo prostřednictvím jiného již nainstalovaného zařízení umožňuje provedení odečtu na vzdálenost větší než 250 metrů. Odborníci z praxe totiž již dříve poslance upozorňovali, že do dálkových odečtů spadají i měřidla, která jsou sice odečitatelná bez nutnosti vstupu do bytu, ale „postaru“, to znamená pochůzkami po domu či při průjezdu auta kolem domů. Proto byla definice dálkově odečitatelného měřidla v novele zákona upravena.
Dotkne se novela zákona v budoucnosti všech?
Ano. Od začátku letošního roku již není možné instalovat v bytových domech přístroje, které umožňují pouze vizuální odečet. Zároveň platí, že do začátku roku 2027 je nutné všechny přístroje vyměnit za dálkově odečitatelné. Ty musí být nastaveny na dálkový odečet minimálně v měsíčním intervalu.
Jak budou informace domácnostem poskytovány?
Poskytovatelé služeb, jako je společenství vlastníků jednotek a vlastníci bytových domů včetně bytových družstev, mohou informovat domácnosti písemně i elektronicky. Údaje je možné rovněž zveřejnit na zabezpečeném internetovém portálu, kde se uživatel bytu přihlásí pod uživatelským jménem a heslem.
Mohou poskytovatelé služeb vyvěsit údaje o spotřebě na nástěnku uvnitř domu?
Ne, jde totiž o osobní údaje. „Úřad pro ochranu osobních údajů konstatoval, že údaje o spotřebách jednotlivých bytů – pakliže jsme je schopni spárovat s bytem nebo konkrétní osobou – je nutno považovat za osobní údaj, tudíž na nástěnce být nemůže,“ vysvětluje ředitel metodického odboru ze Svazu českých a moravských bytových družstev Martin Hanák.
*Zahrnuje domy bez ústředního dálkového a ústředního domovního vytápění. Jednotlivé byty mohou být vytápěny ústředním topením s vlastním zdrojem pouze pro daný byt nebo jiným způsobem.
Jaké údaje se každý měsíc dozvím?
Povinné je zveřejňovat pouze spotřeby jednotlivých bytů. V případě teplé vody jde tedy o metry krychlové. „O mnoho složitější je situace u tepla. Různá měřidla totiž dávají generují různé typy dat. Každopádně ani v jednom případě se nedozví nájemce sumu v penězích. Není reálné tuto informaci na měsíční bázi poskytnout a zákon ji ani nevyžaduje,“ objasňuje Jan Rafaj, viceprezident Asociace nájemního bydlení a generální ředitel společnosti Heimstaden.
Hanák doplňuje, že některé velké firmy v západní Evropě, kde již povinnost každoměsíčního informování existuje, jsou schopny pomocí aplikací vytvořit alespoň orientační vyúčtování. „To ale není jejich povinnost, ale pouze nadstavba, kterou nabízejí v rámci svého konkurenčního boje,“ zmiňuje Hanák.
Co když si někdo nepřeje být o své spotřebě informován?
Jednoduše řečeno, má smůlu. „Byť člověk informován být nechce, jelikož se doma může podívat na měřák, poskytovatel služeb je podle novely zákona povinen informaci zaslat a nic s tím neudělá,“ vysvětluje Hanák.
Podle mého právního názoru není možné informace o spotřebě tepla a teplé vody zveřejňovat na jakémkoliv veřejně dostupném místě, například domovní nástěnce. Došlo by tím k zásahu do práva na ochranu osobních údajů.
JUDr. David Pytela, MBA, LL.M. advokát
Za jak dlouho musí poskytovatelé služeb informaci ohledně spotřeby poskytnout?
Údaje o spotřebě za kalendářní měsíc je podle zákona nutné doručit do konce následujícího kalendářního měsíce.
1/3: Přibližně tolik bytů v Česku je napojeno na dálkové vytápění.
Jak vysoké budou náklady pro pronajímatele spojené s pravidelným informováním?
Podle Jakuba Vysockého, člena prezidia Asociace nájemního bydlení, je takové náklady momentálně těžké odhadnout. „Jiný náklad bude pro pronajímatele, který má tisíce bytů, jiná pro pronajímatele se stovkami bytů a zcela jiný pro individuálního pronajímatele s jedním nebo dvěma byty,“ uvádí Vysocký.
Připomíná, že do nákladů bude nutné započítat pořízení dálkově odečitatelného měřidla tepla a teplé vody, vyhodnocení dat, jejich zpracování a také odeslání.
Kolik za pravidelné informace zaplatí jeden byt?
Přesnou částku lze odhadovat stěží. Hanák vysvětluje, že každoroční odečet a následné zpracování firmou aktuálně vyjde jeden byt na zhruba 400 korun ročně. Jak dodává, při započítání dalších nákladů na průběžné měsíční informování může částka stoupnout.
„Jsem přesvědčen o tom, že roční náklady pro uživatelé bytů vzrostou, a to minimálně dvojnásobně,“ říká Hanák.
V novele zákona se píše, že náklady na poskytování informací nelze zahrnout do nákladů za služby. Co to znamená?
Hanák upřesňuje, že náklady nesmí být zahrnuty do ceny služby, kterou měří. „Nebudou tedy zahrnuty do ceny tepla a teplé vody,“ vysvětluje. Jak dodává, náklady budou zaplaceny a proúčtovány jako součást poplatku za správu budovy.
Asociace nájemního bydlení upozorňuje na dvě skutečnosti, které zákon neřeší. Vyřešit by je měla prováděcí vyhláška.
viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj: Novela zákona stanovila povinnost doručit konečnému spotřebiteli informace o spotřebě za daný měsíc do konce následujícího kalendářního měsíce. Viceprezident Asociace nájemního bydlení Jan Rafaj však upozorňuje na to, že u mnohých SVJ to nemusí být snadno realizovatelné.
„SVJ sice splní svou zákonnou povinnost a informuje majitele bytu do 30 dní o spotřebě. Ale majitel tam může mít nájemce a nájemce tam může mít podnájemce. Není příliš reálné, aby se informace přes tento časový řetězec dostala ke koncovému uživateli včas. Prováděcí vyhláška by tedy měla řešit i tyto lhůty,“ zmiňuje Rafaj.
Upozorňuje také na to, že by mělo být přesně specifikováno, jak má vypadat datová věta, respektive grafická podoba, která má dojít ke koncovému uživateli bytu.
„Prvním krokem by tedy měla být specifikace této datové věty a druhý krok unifikace těchto výstupů. Jde o to, aby všichni vlastníci i pronajímatele posílali stejnou informaci bez ohledu na to, jestli je z Prahy, Brna nebo Ostravy. Je to i jedna z podmínek digitalizace nájemního vztahu, aby zkrátka informace přicházely koncovým uživatelům ve stejné formě bez ohledu na to, jaký subjekt je odesílá,“ doplňuje Jan Rafaj.